Houpity hou, můj bratříčku...
Matka řve: Já se oběsím!
On: Cizí zmetky nechci živit!
Houpity hou, tak hlasitěji
On: Co ten parchant vyřvává?
A: Počkej, ten se bude divit!
Vpadne tvář rudá, rozteklá
Houpity hou, bratříčku můj...
Víš, proč já spávám za světla?
Nejhorší je, když děcka notoriků
Nejhorší je když děcka notoriků
Chodí nakupovat vánoční dárky
Mají šusťákovou tvář tisíckrát vypranou v laciným mýdle
Čepici nakřivo, vystrašenou letní bundu
A tepláky, co padaj ke kolenům
Kupujou šampón ve slevě, to mámě
A plastového dinosaura z Číny
Za devatenáct korun nebo třicet
Si cpou do kapsy, ať má brácha ježíška
Zvykej si, chlapče, zvykej
Budou tě honit jak našedlou myšku
Kvůli šmejdu, kterých jiní šmejdi dovezou za tisícovku vagón
Kvůli principu, kvůli výchově a kvůli kladným vzorům
Ti otec omlátí hlavu o dveře
Nebo tě podrží ve studené vaně
Kapříka v teplákách jste ještě neviděli kampak se hrabe váš krteček
Pod stromkem najdeš ožralého výtaháře
Jak fackuje tvou nestřízlivou matku
A pod peřinou budeš bráškovi vyprávět
O daleké zemi, kde každý malý kluk najde u postele svého dinosaura
Chodí nakupovat vánoční dárky
Mají šusťákovou tvář tisíckrát vypranou v laciným mýdle
Čepici nakřivo, vystrašenou letní bundu
A tepláky, co padaj ke kolenům
Kupujou šampón ve slevě, to mámě
A plastového dinosaura z Číny
Za devatenáct korun nebo třicet
Si cpou do kapsy, ať má brácha ježíška
Zvykej si, chlapče, zvykej
Budou tě honit jak našedlou myšku
Kvůli šmejdu, kterých jiní šmejdi dovezou za tisícovku vagón
Kvůli principu, kvůli výchově a kvůli kladným vzorům
Ti otec omlátí hlavu o dveře
Nebo tě podrží ve studené vaně
Kapříka v teplákách jste ještě neviděli kampak se hrabe váš krteček
Pod stromkem najdeš ožralého výtaháře
Jak fackuje tvou nestřízlivou matku
A pod peřinou budeš bráškovi vyprávět
O daleké zemi, kde každý malý kluk najde u postele svého dinosaura
Ten pes, ten pes, ten pes...
Natahoval jsem ruce
Natahoval jsem ruce kdo mě povede
Natahoval jsem ruce a všichni křičeli
A všichni křičeli kouleli očima a mávali rukama
Mávali rukama šel jsem na dvůr rýt klacíkem do písku
Šel jsem na dvůr rýt klacíkem do písku a po domě běhal muž se sekerou
Po domě běhal muž se sekerou bylo mi tuším pět
Po domě běhal muž se sekerou a rozbíjel kuchyňskou linku
Kuchyňskou linku na splátky a taky psa mi zabil
A taky psa mi zabil
A taky psa mi zabil půlroční fenku pinče
Půlroční fenku pinče chtěla se věčně mazlit
Chtěla se věčně mazlit muž se sekerou ji zabil
Chtěla se mazlit muž se sekerou ji zabil v domě na Nádražní 481
V domě na Nádražní 481 kam jsme odnesli své věci
Kam jsme odnesli své věci když je otec nechal v dešti na ulici
Nechal je v dešti na ulici pár dek a náklaďák mi rozbil
I ten náklaďák mi rozbil nesl jsem v něm štěně
Nesl jsem v něm štěně říkal mu teď bude dobře
Teď už nám bude dobře doma na 481
Na 481 babička totiž říkala že domov je pouze u otce
Babička říkala domov je u otce ona jediná nikdy neječela
Ona jediná neječela tak jsem jí věřil že nemám domov
Tak jsem jí věřil že nemám domov jenom to číslo na poštovní obálce
Jenom to číslo na poštovní obálce kdopak by řekl co všechno znamená
Jenom to číslo na poštovní obálce musím si opláchnout obličej
Musím si opláchnout obličej pokud mám pokračovat …
Natahoval jsem ruce kdo mě povede
Natahoval jsem ruce a všichni křičeli
A všichni křičeli kouleli očima a mávali rukama
Mávali rukama šel jsem na dvůr rýt klacíkem do písku
Šel jsem na dvůr rýt klacíkem do písku a po domě běhal muž se sekerou
Po domě běhal muž se sekerou bylo mi tuším pět
Po domě běhal muž se sekerou a rozbíjel kuchyňskou linku
Kuchyňskou linku na splátky a taky psa mi zabil
A taky psa mi zabil
A taky psa mi zabil půlroční fenku pinče
Půlroční fenku pinče chtěla se věčně mazlit
Chtěla se věčně mazlit muž se sekerou ji zabil
Chtěla se mazlit muž se sekerou ji zabil v domě na Nádražní 481
V domě na Nádražní 481 kam jsme odnesli své věci
Kam jsme odnesli své věci když je otec nechal v dešti na ulici
Nechal je v dešti na ulici pár dek a náklaďák mi rozbil
I ten náklaďák mi rozbil nesl jsem v něm štěně
Nesl jsem v něm štěně říkal mu teď bude dobře
Teď už nám bude dobře doma na 481
Na 481 babička totiž říkala že domov je pouze u otce
Babička říkala domov je u otce ona jediná nikdy neječela
Ona jediná neječela tak jsem jí věřil že nemám domov
Tak jsem jí věřil že nemám domov jenom to číslo na poštovní obálce
Jenom to číslo na poštovní obálce kdopak by řekl co všechno znamená
Jenom to číslo na poštovní obálce musím si opláchnout obličej
Musím si opláchnout obličej pokud mám pokračovat …
Olivy
Máš chuť na kouř s chutí oliv
Kdokoliv čeká na cokoliv
Jen musí to mít příchuť chcanků
Dát otlouci se na verpánku
Jak Bůh, který prý krev svou proliv
Pro tebe i pro kohokoliv
Jsem tvůj Pán, šmejde, vymrdánku
Kdokoliv čeká na cokoliv
Jen musí to mít příchuť chcanků
Dát otlouci se na verpánku
Jak Bůh, který prý krev svou proliv
Pro tebe i pro kohokoliv
Jsem tvůj Pán, šmejde, vymrdánku
Vyskočí jak žabka z trampolíny
Vyskočí jak žabka z trampolíny
Vyhekne jak by se udělal
Na tváři šmouhu rudé špíny
Byl to out vole - tos podělal
A žlábek mezi hýžděmi
Se jemně letním potem rosí
Pohledy pánů některých
Se slétají jak mlsné vosy
Vyhekne jak by se udělal
Na tváři šmouhu rudé špíny
Byl to out vole - tos podělal
A žlábek mezi hýžděmi
Se jemně letním potem rosí
Pohledy pánů některých
Se slétají jak mlsné vosy
Odjakživa
Odejít z vesmíru
Celý ho objevit
Kdo tohle dokáže
Sám sobě odměřit
Počítat každý krok
Zranil jsem
Bolelo
V temnotě se světlem
Spát tělo na tělo
Dobytka svítání
Promrskat soumrakem
Po věčnost v dešti stát
V kolejích za vlakem
Celý ho objevit
Kdo tohle dokáže
Sám sobě odměřit
Počítat každý krok
Zranil jsem
Bolelo
V temnotě se světlem
Spát tělo na tělo
Dobytka svítání
Promrskat soumrakem
Po věčnost v dešti stát
V kolejích za vlakem
Cigáně z Muglinova (volně podle Abú Nuwáse)
Já nazývám ho Núr aš-Šams
Což znamená Svit sluneční
Můj Bože!
Jak zralé datle má barvu jeho dlaň
Když tančí si po stvolu rozkoše
Na světě, kde rozkvétá
Jak leknín v odpadkovém koši
Je velikou ctí, Pane, být i umyvačem hajzlů
Leč brzy přijde léto, dvacátý rok pomine
A čmelák více nenajde květ ten rozvinutý
Možná mám jistou pochybnost
O inteligenci vesmírného designu
Však teď, když kráčím s odpadky, tě
Velký Bože, chválím
Což znamená Svit sluneční
Můj Bože!
Jak zralé datle má barvu jeho dlaň
Když tančí si po stvolu rozkoše
Na světě, kde rozkvétá
Jak leknín v odpadkovém koši
Je velikou ctí, Pane, být i umyvačem hajzlů
Leč brzy přijde léto, dvacátý rok pomine
A čmelák více nenajde květ ten rozvinutý
Možná mám jistou pochybnost
O inteligenci vesmírného designu
Však teď, když kráčím s odpadky, tě
Velký Bože, chválím
Konečné řešení židovské otázky (pro Věru Tydlitátovou)
Židovská otázka našich časů zní, kdo vlastně byli ti židi, a co dělali,
a tuto otázku je nezbytně třeba
vyřešit s konečnou platností,
ať stíny smějí odložit masky tragické i směšné
a propuštěny z posmrtné komedie najdou spočinutí
na čele Šivově v prastaré kosmické děloze
a tam v nekonečné extázi uspokojovány tisíci transcendentními vibracemi
vyčkají vzkříšení ve slávě Nového Třesku.
David hrál karty a hodně pil a zadlužil celou rodinu.
Franz cvičil jógu, a o bibli nechtěl slyšet.
Gustav vařil výborné kuřecí rizoto.
Malý Samuel ve skříni na půdě v dusném horku bedlivě studoval pohlaví své
sestry.
A Karel nedal dopustit na Slávii.
Jan byl pámbíčkář a všem tím lezl na nervy.
Arnošt znal jménem skoro všechny brouky
a Hubert kouřil jednu za druhou a ráno v hodinářství velmi hnusně chrchlal.
Coura Evička se nechala dělat výlučně do zadku
a její sestra kolportovala Lidové noviny a pracovala v katolickém špitálu a
snila o tom, že se stane herečkou nejmíň tak slavnou jako Lída Baarová.
A ze Sáry se stala jeptiška, a když pak za války ošetřovala německého
důstojníka, vyspala se s ním, a tak byl počat otec mého přítele.
Pořád tytéž prdele, ptáky, prsa, kundy, naděje.
Okamžiky extatického odevzdání se veškerenstvu a skepse poránu u prázdné
flašky.
Podrazy, výmluvy, kecy i gesta zcela neobyčejné šlechetnosti.
Nic lepšího, nic horšího, nic nového a všechno to pomíjivé
na čele Šivově v prakosmické děloze
vyčkává v nekonečné extázi vítězné
vzkříšení v Novém Třesku.
a tuto otázku je nezbytně třeba
vyřešit s konečnou platností,
ať stíny smějí odložit masky tragické i směšné
a propuštěny z posmrtné komedie najdou spočinutí
na čele Šivově v prastaré kosmické děloze
a tam v nekonečné extázi uspokojovány tisíci transcendentními vibracemi
vyčkají vzkříšení ve slávě Nového Třesku.
David hrál karty a hodně pil a zadlužil celou rodinu.
Franz cvičil jógu, a o bibli nechtěl slyšet.
Gustav vařil výborné kuřecí rizoto.
Malý Samuel ve skříni na půdě v dusném horku bedlivě studoval pohlaví své
sestry.
A Karel nedal dopustit na Slávii.
Jan byl pámbíčkář a všem tím lezl na nervy.
Arnošt znal jménem skoro všechny brouky
a Hubert kouřil jednu za druhou a ráno v hodinářství velmi hnusně chrchlal.
Coura Evička se nechala dělat výlučně do zadku
a její sestra kolportovala Lidové noviny a pracovala v katolickém špitálu a
snila o tom, že se stane herečkou nejmíň tak slavnou jako Lída Baarová.
A ze Sáry se stala jeptiška, a když pak za války ošetřovala německého
důstojníka, vyspala se s ním, a tak byl počat otec mého přítele.
Pořád tytéž prdele, ptáky, prsa, kundy, naděje.
Okamžiky extatického odevzdání se veškerenstvu a skepse poránu u prázdné
flašky.
Podrazy, výmluvy, kecy i gesta zcela neobyčejné šlechetnosti.
Nic lepšího, nic horšího, nic nového a všechno to pomíjivé
na čele Šivově v prakosmické děloze
vyčkává v nekonečné extázi vítězné
vzkříšení v Novém Třesku.
Potlučen svítáním
Zas bylo ráno
Já hrubě tloukl zem
Snad víc než ruce
Tváře se mi chvěly
A vzduch byl velký
Obzor nezměněn
A já byl celý
Od tvojí krve celý
A kamsi táhly mě ty komíny a věže
Kdosi tam stál a pitomě se zubil
Kdosi se v chladné břečce třásl vleže
A kdosi kohosi a nebo cosi ubil
Já hrubě tloukl zem
Snad víc než ruce
Tváře se mi chvěly
A vzduch byl velký
Obzor nezměněn
A já byl celý
Od tvojí krve celý
A kamsi táhly mě ty komíny a věže
Kdosi tam stál a pitomě se zubil
Kdosi se v chladné břečce třásl vleže
A kdosi kohosi a nebo cosi ubil
Zahradník (volně podle Rabindranátha Thákura)
Tak krásný kluk jak ty se ještě nenarodil
Nemyslím jen tvarem zadku, ale také ve smyslu
Sdílení socialistických ideálů nekonečné pomoci
Umíš se tak nádherně usmát když přijdu a ve tváři mám vepsáno průser jak
sviňa
Když vidím ten úsměv tak toužím jen potom abys
Mě učinil zahradníkem ve svém květinovém zadu
Procházeli bysme se parkem a kluci na bruslách by volali
Hele, buzeranti!
Toho nejhezčího by jsme mohli zbít, zatáhnout do křoví a ošukat jak psa
Do toho by jses ale asi nenechal zatáhnout, když
Ze zubů taháš chlupy z kundy té svojí kundy
Což mě velice mrzí a nevím, zda
Se zoufalstvím uchlastat nebo upít, neboť
Na drogy nemám dost peněz a ke skoku z okna
Postrádám patřičné odhodlání, ačkoliv
Romantická smrt z lásky by na trhu cenných žvástů dozajista
Zvedla hodnotu mých akcií a
Mým příbuzným a známým by se konečně
Vrátily peníze, co do mne navráželi
Nemyslím jen tvarem zadku, ale také ve smyslu
Sdílení socialistických ideálů nekonečné pomoci
Umíš se tak nádherně usmát když přijdu a ve tváři mám vepsáno průser jak
sviňa
Když vidím ten úsměv tak toužím jen potom abys
Mě učinil zahradníkem ve svém květinovém zadu
Procházeli bysme se parkem a kluci na bruslách by volali
Hele, buzeranti!
Toho nejhezčího by jsme mohli zbít, zatáhnout do křoví a ošukat jak psa
Do toho by jses ale asi nenechal zatáhnout, když
Ze zubů taháš chlupy z kundy té svojí kundy
Což mě velice mrzí a nevím, zda
Se zoufalstvím uchlastat nebo upít, neboť
Na drogy nemám dost peněz a ke skoku z okna
Postrádám patřičné odhodlání, ačkoliv
Romantická smrt z lásky by na trhu cenných žvástů dozajista
Zvedla hodnotu mých akcií a
Mým příbuzným a známým by se konečně
Vrátily peníze, co do mne navráželi
