Když si kluci cípem triček otírají tváře

Když si kluci cípem triček otírají tváře
Zachvějí se stromy velmi křečovitě
Ulice zasípe a asfalt náhle změkne
Dráty vedení zabzučí
Slunce se vypoulí jak kraví oko
A z popelnic vyletí přesně myriáda mušek
Sledovat s jak úžasně nenucenou elegancí
Si odlepí od stehen zpocený pytlík, prohrábnou kulky a potáhnou ptáka v
trenýrkách
Zaprdí na pozdrav příchozímu a s vážným výrazem
Pustí k zemi dlouhou slinu
V rozpadlém baráku naproti
Cosi zavrže a okenice se náhle rozletí
Vstříc nekonečným možnostem srpnového podvečera
Které ženské nevidí
Které chlapi nevidí
Jen děcko sedící na betonovém soklu
S uchvácenou závistí sleduje stezku lesklých chloupků rašících na hubeném
břiše